Straší ve Valticích ?





Dne 10.října 2005 se mi zjevila v prostorách nynějšího „Rytířského sálu“ v 1.patře zámečku La Veneria zvláštní nezřetelná mužská postava /slovem „nezřetelná“ míním , že měla konzistenci jakoby husté našedle bílé mlhy jakoby neprostupné/. V první okamžik rozespalosti /spal jsem v kanceláři občanského sdružení Řádu Rytířů Vína, která se nachází za přepážkou Rytířského sálu v západním konci budovy/jsem se domníval ,že za mnou přichází matka mého syna Ivana která mne občas kontroluje z obav, zda nemám své obvyklé potíže se srdcem či dechem .



Tato mléčně mlhavá postava stála ve vchodových dveřích sálu asi 5 vteřin a poté postoupila několika kroky cca 1,5 metru do sálu a opět se zastavila.V příšeří sálu, osvětlovaném jen světlem z pouličního osvětlení jsem stojící postavu pozoroval a pronesl jsem větu : „Kdopak to jde za mnou ?“ v domnění, že se jedná o paní Ivanu. V tom okamžiku jsem si současně uvědomil, že tvar postavy není ženský ale že spíše přináleží vysokému mohutnému muži v dlouhém plášti /cca 30 cm od země/ s mohutnou mužskou hlavou.. Ve stejném okamžiku, jakmile jsem promluvil, se postava rozplynula a zmizela. Chvíli jsem zůstal ještě ležet na gauči v kanceláři a poté si dodal odvahy a rozsvítil stojací lampu v této místnosti. Hlavou mne proběhla možnost, že do domu se vloupal cizí člověk. Současně jsem si uvědomil, že na přístupové chodbě do Rytířského sálu leží na kanapi náš pes Agáta, /kříženec pitbula a vlčáka/, která vůbec nereaguje, přesto že běžně okamžitě vyštěkává cizí osoby i ve větší vzdálenosti ,např. jdoucí po pěšině zámeckého parku za plotem /cca 30-50 m/ nebo na ulici K Venerii, kde reaguje i na příjezd aut. Zde byl pes vzdálen od postavy cca 1,5 metru a nereagoval, spal. Nebylo tedy možné, aby se poblíž psa pohybovala jakákoliv hmotná postava s lidským pachem .To mne uklidnilo, přesto jsem vzal u krbu v sále pohrabáč a opatrně prozkoumal přilehlou kotelnu , sál, vstupní chodbu, schodiště a kuchyni s koupelnou v 1. patře. Nic dalšího jsem již nezpozoroval, žádná cizí osoba nebyla v domě přítomna. Když jsem opatrně vycházel z  Rytířského sálu ozbrojen pohrabáčem tak pes se vzbudil, pohlédl na mne, stočil se a spal dál a nebyl nijak viditelně zneklidněn. Pomalu jsem se vrátil na lože a zaspal poněkud neklidným spánkem přerušovaným občasným probuzením kdy jsem naslouchal zvukům v domě a pátral, zda se v sále někdo nepohybuje. Nic se však již nedělo. Celý, patrně paranormální zjev trval asi 10 vteřin od spatření postavy do jejího rozplynutí. Barva postavy a pláště byla jednotná, jak uvádím výše.



Druhého dne jsem informoval další osoby o podivném nočním úkazu, zejména paní Ivanu a Alenu. Paní Ivana již dříve vyprávěla, že počátkem léta 2002 zažila podobný úkaz v zámečku La Veneria. V noci se probudila a zahlédla postavu tmavého vysokého muže v plášti. Zdá se, že se jednalo o stejný typ postavy mohutného, patrně staršího muže. V jejím případě tato postava stála ve dveřích koupelny v 2.patře domu v prostoru, který nazýváme „kikinda“ /jedná se o malý pokojík v druhém patře vpravo od schodů/. V té době byl pokojík využíván jako jediná dosud dokončená místnost pro spaní. Paní Ivana se zprvu domnívala, že se jedná o mně a že jsem vyšel z koupelny. Poté zjistila, že ležím v posteli vedle ní a že tedy jde o někoho jiného. V první okamžik ji napadlo také, že se do domu vloupal zloděj ale dodala si odvahy a rozsvítila. Postava se okamžitě rozplynula a zmizela. Její počínání mne vzbudilo a tak jsme oba prozkoumali místnosti a schodiště v domě a nic jsme neobjevili. Vchodové dveře byly uzamčeny, nikdo cizí se v domě nenacházel.Já sám jsem onu noc ducha nezahlédl.Od té doby se již postava nezjevila.



V obou případech postava zkoumavě pozorovala místnost ve které jsme se nacházeli a její obyvatele. V druhém případě se mi zdálo jakoby mně muž chtěl něco sdělit a naznačit. Bohužel mým promluvením jsem tuto situaci narušil. Snad se ten určitě dobrý duch ještě zjeví a alespoň naznačí zda nepotřebuje pomoc. V historii zámečku Veneria , který byl postaven s valtickým zámkem v konci třicetileté války /okolo roku 1650/ pro potřeby velitele knížecí ochranky a současně i Vrchního liechtensteinského lovčího /Grand Veneur/ prakticky až do pozemkové reformy v roce 1924 /Masaryk/ bydleli právě tito knížecí funkcionáři,většinou urozeného stavu, rytíři. Vystřídalo se zde za dobu téměř třista let nejméně 8-10 rytířů, kteří chránili liechtensteinská knížata až do jejich odchodu z Československa v roce 1937-8. Můžeme tedy předpokládat, že v domě se zjevuje některý z Grand Veneurů, patrně ten ,který zde zažil nějakou silnou, patrně tragickou životní zkušenost. Možná to byl onen Vrchní lovčí, kterému odešel jeho syn do třicetileté války a nikdy se z ní nevrátil.,ten , který spolu se synem před jeho odchodem zazdil ve sklepích zámečku La Veneria stovku lahví vína, které doposud hledáme. Snad je najdeme a s třistaletým zpožděním toto víno vypijeme a tak uctíme památku nešťastného syna a duch jeho otce najde konečně klidu.



Popátráme o těchto dávných událostech a jménech lidí v liechtensteinských archivech a účetních knihách, které se zachovaly. Nejlépe by bylo, kdyby alespoň ještě jednou se nám ten dobrý duch ještě zjevil a naznačil, kde máme hledat. Liechtensteini zanechali po svém odchodu do Vaduzu ve Valticích řadu dokumentů, m.j. pečlivě vedených účetních knih. Víme ,že La Veneria byla velmi nákladným provozním objektem zámeckého hospodářství ,roční náklad na provoz byl až 15.000 zlatých, což je velmi vysoká částka. A na „výplatní listině“ se jistě nacházejí nejen částky ale i jména zaměstnanců z nichž Grand Veneur byl jeden z nejpřednějších. Tam je třeba hledat jeho jméno a snad se nám podaří i vyčíst z těchto záznamů jeho osud . 12.10.2005

převzato - Franta