Utopencův hlas



    

Naší vesnicí protéká řeka. Jednoho večera šel podél ní podroušený muž, spadl do vody a utopil se. Pátrání po něm vypuklo až ráno, ale nikdo ho dlouho nemohl najít.

Oba břehy řeky byly pečlivá prohledány, ale tělo se nenašlo. Až po devíti dnech měl jeden můj kamarád zvláštní sen. Viděl v něm v řece utopence, zachyceného ve větvích vrby.

Ráno, hned jak se rozednilo, se šel na to místo podívat a nešťastníka opravdu našel. Utopenec asi už chtěl být pohřben, a tak se ve snu ohlásil svému sousedovi, poblíž něhož u řeky bydlel.

Z dopisu R. K., Branišovice