Šlapanice u Brna




Všechno začalo v noci z 11. na 12. července 1995 v 01.30 hodin. Můj otec i matka byli probuzeni podivným třeskem, jako když někdo silně uhodí žárovkou o zem. Matka vstala, aby se přesvědčila, jestli náhodou není někdo v kuchyni, odkud se třesk ozval. Zůstala stát na prahu kuchyně, a když viděla, že tam nikdo není, nerozsvěcovala světlo a šla opět spát. Ráno vstával otec v 5 hodin, a když stanul na prahu kuchyně, uviděl, že místnost je pokryta modrými skleněnými střepy. Byl velmi překvapen, a tak nám nechal na papíru vzkaz: "Co se zde stalo? Střepy jsou po celé místnosti!

Ráno jsem střepy uviděl i já. Zjistil jsem, že se jedná o střepy poháru Durit z pevného modrého skla. Z tohoto poháru jsem ještě ve 22.30 hod. před spaním pil.

Když jsem se pustil do bližšího zkoumání, zjistil jsem podivné skutečnosti. Pohár musel pravděpodobně explodovat. Střepy se s velkou silou rozlétly po celé místnosti: I samotné střepy byly podivné - nebyly kompaktní, ale rozrušené, jako když rozbijete sklo u auta.

Na místě, kde pohár stál, byl kruh o průměru 20 cm ohraničený střepy. Uvnitř se žádné střepy nenacházely.

Silná exploze byla tak velká, že letící střepy udělaly rýhy v okně, na stropě, zabodly se do pletiva proti hmyzu, jeden úlomek dokonce do zdi. Nejvzdálenější střepina byla 6 metrů od epicentra výbuchu, zabodnutá do větrací mřížky. Úlomky se také nacházely uvnitř báně lustru a nahoře na kuchyňské lince. Zajímavé je, že úlomky udělaly v prachu ostré rýhy, takže se střepy musely odrazit od stropu, aby se vůbec na linku dostaly. Další drobné úlomky nacházíme dodnes po různých koutech místnosti.


S pozdravem Pavel Bílek, Šlapanice u Brna